Současné trendy při tvorbě zahrad

Zahrady byly vždy odrazem své doby a místa vzniku. Dá se říci, že zahrady jsou koncentrovaným odrazem své doby. V zahradách se vždy projevoval vztah lidí k tomu, co nás převyšuje. Dnes tomu můžeme říkat například vztah k vesmíru, jehož je člověk neoddělitelnou součástí. Zahrady starověké (Egypt, Řecko, Řím), středověké, renesanční, barokní nám do dnešní doby podávají svědectví, která umíme číst už jen zčásti. Srozumitelnější nám jsou až zahrady, které vznikaly od 18 století, tj. přírodně krajinářské zahrady z Anglie.

Jaké jsou tendence v tvorbě zahrady 21. století?

Těžká otázka. Cesta k odpovědi vede přes pokus rozpoznat, v čem se naše doba liší od dob předcházejících. Je nutné vzít úvahu společenské postavení lidí dané doby. Pak můžeme v tvorbě zahrad sledovat prvky výjimečných zahrad - majitelů šlechtického původu, bohaté buržoazie či dnešních bohatých majitelů a zahrady běžných rodinných domů.

V čem je jiné 21. století od století předešlých v tvorbě zahrad?

Opět velmi zjednodušeně hovoříme o faktu, kdy společnosti chybí víra v sounáležitost s vesmírem a s tím souvisí skutečnost, že nám chybí ČAS a odhodlání tvořit pro věčnost. Začíná nám chybět prostor a brzy zjistíme, že nám začíná chybět také voda.

Jak na tuto skutečnost reagujeme?

Hodně záleží na místě a tradici vztahu k zemi, k lidem a zahradám. Člověk se velmi rychle přizpůsobuje výdobytkům vědy a techniky. Při stavbě domu lidé rádi přijímají všechno, co jim zpříjemňuje bydlení, ale ve vztahu k vlastním zahradám býváme většinou velice konzervativní. Není divu, jsme stále součástí přírody, i když si to uvědomujeme méně než v minulosti. A tak v Anglii stále vznikají zahrady, které se podobají zahradám Gertrudy Jekyllové. V Holandsku jsou si malé zahrádky plné tvarovaných stromů podobné jako vejce vejci. V Dánsku převládá tradiční střídmost a tradice živých plotů, které mají chránit malé zahradní království před větrem. Ve Švédsku jsou rodinné domy umisťovány s velkou citlivostí do stávajícího terénu a přirozeně splývají s okolní krajinou. Zároveň můžeme pozorovat určitý společný trend, který možná můžeme pojmenovat „trend ohleduplnosti k přírodě “ a snad i „návratu ke kořenům“. Ve Spojených státech, Kanadě, Rakousku, Německu či Anglii si lidé zakládají komposty, zalévají dešťovou vodou, upouštějí od zavlažovaných, hnojených a chemicky ošetřovaných trávníků, doplňují zahrady krmítky a pítky pro ptáky, nechávají nepohrabané listí pro ježky, pěstují si vlastní bylinky, zeleninu, ovoce. Takto se chovají nejen lidé důchodového věku, ale i mladí, kteří cítí, že je v dnešní době něco špatně a že změna začíná u každého jednotlivého člověka.

Jak je to se současnými tendencemi u nás?

Situace v ČR není tak jednoduchá jako v zemích, kde vzhled přírodních podmínek určuje jednotný vzhled zahrad. České země jsou v rámci velmi malého a jasně definovaného prostoru rozmanité. Navíc naše území leží na křižovatce spojnice východu a západu a severu a jihu. V historii jsme vždy přejímali cizí vlivy, ale přetvářeli jsme je v návaznosti na přírodní podmínky a naši mentalitu. Pěknou ukázkou je především doba baroka, kdy tehdejší tvůrci přetvořili jak italské, tak francouzské vlivy do výsledného tvaru, který odpovídá měřítku naší krajiny. Historie dvacátého století se všemi svými důsledky pro život lidí ještě více ztěžuje pokus určit, co je to česká zahrada, jaké jsou její podstatné rysy. Také současné tendence ohleduplnosti k přírodě k nám docházejí opožděně. Snad je to tím, že díky mnoha shodám okolností jsme na tom relativně lépe než v jiných vyspělých zemích nebo možná jen už tradičně nechceme vidět, že i my jsme součástí planety Země jako celku. (Možná jsme postiženi tím, že nám chybí oceán a s ním vědomí, že vše souvisí se vším).

U velkých zahrad současných bohatých klientů (dle původního rozdělení) sledujeme dvě základní tendence. První, daleko početnější skupina, se zavírá za vysokými neprůhlednými zdmi a své velké domy obklopuje dokonale zavlažovanými, hnojenými „anglickými“ trávníky a výsadby podřizuje svému vkusu bez ohledu na okolní krajinu. Neboť s okolní krajinou ani lidmi nechtějí mít nic společného. Postupně vzniká a zcela určitě bude přibývat i druhá skupina lidí dost, kteří jsou také bohatí a kupují prostor, na kterém vytváří zahradu, která slouží k jejich reprezentaci, ale zároveň ctí okolní přírodu. Neuzavírají se do neproniknutelného a zabezpečeného oplocení, ale otevírají svá království i pro aktivity společenství, jehož se cítí být součástí. Jde vlastně o soudobé mecenáše v tom nejlepším slova smyslu.

Pokud jde o běžné rodinné domy, i zde se odráží obraz doby. Lidem chybí PROSTOR, ČAS a víra v sounáležitost se svým okolím. Sounáležitost s lidmi, přírodou a vesmírem.

Domy se staví (dle katalogů) bez touhy splynout s okolím, ale naopak potřebou odlišit se. A to nejen samotným domem, ale i plotem, který má tak velké důsledky pro vzhled zbývajícího prostoru. Tento prostor bychom mohli nazývat veřejný, pokud by se v něm ještě nějaký veřejný život odehrával. Pěšky v takových místech už nikdo nechodí, protože chodníky jsou úzké, ploty vysoké a nikoho cestou nepotkáte. Všichni vjedou autem až do domu, do garáže.

Zahrady nebo to, co zbylo po umístění předimenzovaných domů na malé pozemky, se zakládají tzv. na klíč. Lidé nemají čas čekat, a tak se místo zakládání trávníků pokládají travnaté koberce se závlahou. Lidé chtějí dokonalost bez práce. Na fakt, že voda je nenahraditelný zdroj, který světu dochází, málokdo myslí. Vzrostlé stromy se dováží přes půl Evropy z Německa, Maďarska, Itálie, Holandska. Zeleninu a ovoce nikdo nepěstuje, protože je to práce a je ji možné koupit v supermarketu.

Změní se to? A jak k tomu můžeme přispět?

Zauvažujme si o tom, jak sami přispíváme k současné situaci? Projektanti vycházejí vstříc požadavkům klientů, místo aby se je zdlouhavě a ne vždy s úspěchem snažili informovat o jiných možnostech než použití rolovaných trávníků a vzrostlých stromů z dovozu. Realizační firmy na tom nejsou o nic lépe. Když už se projektantovi podaří vysvětlit klientovi, že i trávník založený výsevem, nezavlažovaný a pravidelně nehnojený může v konkrétním případě dobře fungovat, přijde realizační firma a ta to majiteli „vysvětlí“. Přeci nechce mít trávník se sedmikráskami, když sousedi mají krásný úplně zelený. A proč by čekal, až mu stromy vyrostou, vždyť dnes je třeba mít všechno hned - je nutné se od sousedů a ulice pohledově odclonit, pokud možno neproniknutelně, protože s lidmi v sousedství a na ulici nemáme nic společného.

A tak se vracíme úplně na začátek tam, kde tvorba zahrad začala. Lidé se v dávných dobách oddělovali od nepřátelské přírody vysokými zdmi pro pocit bezpečí. My se nyní, když nás už příroda neohrožuje, pro pocit bezpečí oddělujeme od ostatních lidí.

Dovolte trochu pesimistický výhled do budoucnosti. K šetření vodou budeme donuceni, ta nám dojde a zde nepomůžou jakékoliv peníze. Voda je nenahraditelný přírodní zdroj. I prostor nám dojde, ten už nám dochází, ale ještě si to moc neuvědomujeme, protože žijeme v zemi, které se to zatím ještě příliš netýká. Elektřina bude drahá a s tou solární to nezachráníme. Cesta zpátky bude těžká, protože už máme postavené mnohem větší domy, než jsme schopni užívat a udržovat. Časem zjistíme, že 25x stříkaná jablka z Itálie, syntetická petržel a rajčata z Holandska, česnek a dýňová semínka z Číny, která se potýká s ohromným znečištěním životního prostředí, způsobují, že jsme čím dál nemocnější. Možná se rozhodneme, že kousek země a trochu svého času obětujeme a vypěstujeme si to nejnutnější sami. Vždyť právě práce s půdou a s rostlinami, je činností, která lidi od dávných dob propojovala s přírodou a vesmírem. Třeba to bude začátek „nového přístupu k Zemi“.

Na závěr jen krátké shrnutí:

Podstata zahrady je podivuhodně stabilní od svých počátků do dnešních dnů. Od starověku zahrada zajišťovala svým majitelům REPREZENTACI, BEZPEČÍ A KOMUNIKACI (se sebou samým, s lidmi a vesmírem.) Význam reprezentace zůstává, význam bezpečí a komunikace také, jen obsah se proměnil.

Nádherný text Ing. Radmily Fingerové /Fakulta architektury ČVUT – Ústav urbanismu/ veletrh FOR GARDEN v Praze 2011, přednáška Současné trendy při tvorbě zahrad.